klicMEZI NÁMI, KOMUNISTY   ●●●   10 NEJNOVĚJŠÍCH ČLÁNKŮ   ●●●   STARŠÍ ČLÁNKY

K novému Progr. KSČM ▬ Jsme i na Parl. listech

Kontakt na nás: nas-restart@post.cz

Koncentrace bohatství je zločin proti přírodě

MEAGAN DAY

2019 08 06 012019 08 06 02uxusní vily, jachty, auta a soukromá letadla dohromady vytváří mnohem větší množství emisí než některé země světa. Vědci to označují jako „zelený zločin“.

2019 08 06 03Společnost Tesla v roce 2015 vytvořila bateriový systém Powerwall, který dokáže pokrýt energetické výdaje domácnosti a lze jej dobíjet fotovoltaickými panely. Cena zařízení, které prý „v žádné skutečně zelené domácnosti nesmí chybět“, však přesahuje pět tisíc dolarů (zhruba 110 tisíc korun). I když se přechod na solární energii může v dlouhodobém horizontu vyplatit, kvůli vysokým pořizovacím nákladům je zařízení Powerwall určeno jen pro ty, kteří mají dost peněz. Pokud bychom chtěli pochopit udržitelný rozvoj společnosti pouze z tohoto příkladu, pak by se mohlo zdát, že se bohatí lidé k životnímu prostředí chovají mnohem ohleduplněji než chudí. Jenže opak je pravda. Ačkoli mají bohatí k dispozici širokou nabídku nejrůznějších ekologicky ohleduplných výrobků, celkový dopad jejich životů mnohonásobně převyšuje pozitivní přínosy „zeleného“ kapitalismu.

Obrovská ekologická zátěž boháčů

Nová studie nazvaná Měření ekologické stopy bohatých. Nadměrná spotřeba, ekologická dezorganizace, zelený zločin a spravedlnost, kterou provedli badatelé Michael J. Lynch, Michael A. Long, Paul B. Stretesky a Kimberley L. Barrett, zkoumá, jak chování bohatých lidí ovlivňuje změnu klimatu. Studie tvrdí, že když má člověk mnohem větší množství peněz, než potřebuje k životu, „stává se pro něj nadměrná spotřeba či nakupování nemovitostí statusovým symbolem, který musí být pravidelně obnovován, což vede k ještě větší spotřebě“. To vede velmi bohaté lidi k výstavbě obrovských domů, k nakupování luxusních jachet, aut nebo soukromých letadel. K tomu, aby se vyvážil jejich ekologický dopad, by bylo potřeba nesmírné množství zmíněných „zelených“ baterií Powerwall.

Zatímco hladiny moří a oceánů stoupají, teploty se zvyšují a počasí jsou čím dál nepředvídatelnější, elity se mohou přesunout do bezpečných míst.

Vědci zjistili, že na světě je v provozu více než tři sta luxusních jachet. Aby si člověk mohl vůbec nějakou pořídit, musel by mít aspoň třicet milionů dolarů – to je cena za ty nejmenší modely, cena největších se přibližuje i jedné miliardě dolarů. Obrovské lodi vytvářejí velké znečištění a spotřebovávají neuvěřitelné množství pohonných hmot. Luxusní jachty každoročně spotřebují dohromady více než 32 milionů galonů nafty a vypustí do ovzduší 284 tisíc tun oxidu uhličitého za rok – to vše jen pro potěšení bohatých. Spotřeba všech luxusních jachet dohromady a znečištění, které způsobují, převyšuje ekologickou stopu mnoha států.

Luxusní domy – za něž vědci považují ty, jejichž rozloha přesahuje sedm a půl tisíce metrů čtverečních – mají také zničující účinek na životní prostředí. Průměrná rozloha těchto domů je dvanáct tisíc metrů čtverečních a průměrná cena zhruba 28 milionů dolarů. Vědci nedokázali sečíst jejich celkovou ekologickou zátěž, a tak vytvořili model, který předpokládá, že jsou všechny luxusní domy vyrobené ze dřeva. Materiál na stavbu jednoho průměrného domu podle tohoto modelu tvoří zhruba 32 stromů, zatímco pro stavbu luxusního domu je jich třeba 380. Průměrný dům způsobí, že u 34 tun uhlíku nedojde k sekvestraci (přeměně oxidu uhličitého na stabilní uhlík v rostlině či v půdě – pozn. red.), zatímco u luxusních domů je to 644 tun. Uhlíková stopa luxusních domů je enormní – a to jen proto, aby bohatí měli ve svých obrovských sídlech k dispozici spoustu volných pokojů. Škody na životním prostředí nevyváží ani to, že si někteří z nich pořídí zmíněné baterie Powerwall.

Víc emisí než africké státy

Tesla pochopitelně nevyrábí pouze Powerwall, ale zaměřuje se hlavně na luxusní elektromobily. Bohatí lidé si samozřejmě pořizovali luxusní auta již dříve, nyní se však vlastnictví elektromobilu stává v určitých kruzích novým statusovým symbolem. Přesto většina bohatých stále používá benzínová auta: pokud totiž automobil vypadá luxusně a z jeho vzhledu je patrné, jak velkou částku za něj jeho majitel dal, udržitelnost a šetrnost jdou stranou. Luxusní auta bývají větší a často disponují množstvím různých doplňků, z nichž mnohé nejsou pro řízení vůbec potřeba. Kvůli nadměrné velikosti a využití neobvyklých materiálů mají samozřejmě luxusní auta větší uhlíkovou stopu.

Autoři studie také srovnali efektivitu luxusních a obyčejných automobilů. A došli k závěru, že obyčejné modely, které se prodávají za zlomek ceny těch luxusních, jsou až o šedesát procent efektivnější. „Když srovnáme luxusní automobil s deseti nejprodávanějšími modely aut, vychází nám, že luxusní auto na tisíc kilometrů vyprodukuje průměrně o 105 kilogramů více uhlíkových emisí.“ (Budoucnost je teď!)

Vysokopříjmové skupiny navíc ročně najezdí dvakrát více kilometrů. Extrémně bohatí lidé by si určitě vystačili se skromnějšími vozy, ale jejich touha řídit Jaguar nebo Bentley vede k tomu, že množství emisí roste, což ovlivňuje životy nás všech.

Jako poslední tu máme soukromá letadla. Jen v USA jich je registrováno zhruba patnáct tisíc, dohromady za rok nalétají sedmnáct milionů hodin a za hodinu přitom spotřebují 345 galonů leteckého benzínu. Při jeho spalování vzniká 9,5 kilogramu uhlíkových emisí na galon. To znamená, že všechna soukromá letadla v USA dohromady vyprodukují zhruba 56 milionů tun uhlíkových emisí za rok. Pokud bychom toto znečištění porovnali s tím, co vyprodukuje africký stát Burundi, zjistíme, že americké elity svými soukromými letadly vytvoří dvakrát větší znečištění než celý tento stát, a to nyní vůbec nebereme v potaz jejich luxusní jachty, auta a domy.

Jediná spravedlivá odpověď

Většina světového bohatství je dnes v rukou úzké skupiny lidí. Jejich spotřební návyky představují pouze část jejich celkového podílu na destabilizaci planety. Tito lidé vlastní například i doly a továrny, které těží a zpracovávají fosilní paliva. Kromě toho vlastní banky, které často investují do bezohledných způsobů těžby a dopravy zboží, která spotřebovává neuvěřitelné množství pohonných hmot. Jejich spotřební návyky jsou tedy jen špičkou ledovce.

Přesto je překvapující, že obrovská spotřeba bohatých nikoho neznepokojuje. Zatímco hladiny moří a oceánů stoupají, teploty se zvyšují a počasí jsou čím dál nepředvídatelnější, elity se mohou přesunout do bezpečných míst, a kdyby došlo na nejhorší, mají zařízené důmyslné bunkry. Mohou se zatím vyhnout důsledkům klimatických změn, které sami způsobili. Vědci ve zmiňované studii tvrdí, že by společnost by měla zaujmout alespoň taková opatření, která by omezila spotřebu těch nejbohatších. Stavba domu, kvůli kterému musí být vykácen malý les, možná skutečně představuje „zelený zločin“.

Bez zásadní změny ekonomického systému však nemůžeme očekávat důsledné řešení klimatické krize. Dokud bude hlavním měřítkem zisk – a nikoli zlepšování kvality života a zvyšování blahobytu pro všechny –, bude planeta Země jenom dalším zdrojem zisků pro úzkou vrstvu a chudí lidé budou trpět. Ve zmiňované studii se tvrdí, že „výsledkem vnitřního rozporu mezi kapitalismem a socialismem je situace, v níž je kapitalismus nutné chápat jako zločin proti přírodě“. V reakci na tento zločin existuje jediná spravedlivá odpověď: znovu promyslet socialismus.


Autorka je novinářka.

Z anglického orginálu The Rich Are Committing Crimes Against Nature, zveřejněného v magazínu Jacobin, přeložil Jan Sůsa. Redakčně upraveno.