K novému Progr. KSČM ▬ Jsme i na Parl. listech

klicMEZI NÁMI, KOMUNISTY    Kontakt na nás: nas-restart@post.cz

Kdo je největší zločinec, dnes nejvíc štěká aneb Kauzy ODS

Kauza Lehké topné oleje

Vazby: ODS, Kočárník, Klak

Škody: 100 mld. Kč

Kauza Lehké topné oleje (LTO) se odehrávala v Československu a České republice mezi lety 1990-1996. Podstatou aféry byl průběh obchodů s různým zdaněním. Byly přijaty zákony, podle kterých se komodita zdaňovala podle toho, jak byla nazvaná. Stejné médium se danilo různě - jako lehký topný olej nebo jako motorová nafta. Rozdíl ve zdanění byl zhruba 12 korun/litr.

Například v roce 1993 si někteří podnikatelé objednali vraždu novináře, který o podvodech s LTO informoval. K vraždě nakonec nedošlo. V roce 1995 postupně zemřeli tři podnikatelé v Praze, Zlíně a na Kroměřížsku.

Při pátrání byla zjištěna provázanost firem obchodujících s LTO s tehdejšími politiky, jejich manželkami a nejbližšími spolupracovníky. Špičky resortu ministerstva vnitra, financí a průmyslu a obchodu neprojevily dostatek zájmu o důsledné vyšetření těchto podvodů.

Kočárník a Klak však jako správci daně vyvíjeli zpočátku systematickou nečinnost a posléze vytvářeli bezzubou legislativu, neschopnou těmto rozsáhlým daňovým podvodům zabránit. Po pádu Klausovy vlády v roce 1997 kvůli černým fondům se oba mistři skryli na politický hřbitov dozorčích rad (Kočárník do zprivatizované České pojišťovny a později do ČSA, Klak do Českých drah), odkud je k nové slávě vytáhl až Kalousek.

Machinace měly státní pokladnu připravit o zhruba 100 miliard korun.

Zdroj: ZDE

JAK KRACHOVALY BANKY

Vazby: ODS Stráský, Klaus, Kočárník (pozdní privatizace bank, privilegované postavení insiderů spojených s politickými stranami). Banky privatizovala až Zemanova vláda.

Škody: 300 mld. Kč

Mezi lety 1994-2003 zkrachovalo celkem 22 bank, z nichž FPV vyplácel náhrady ve 20 případech (u Banky Bohemia platil náhrady stát a IPB byla řešena prodejem zdravé části ČSOB a převodem nedobytných pohledávek do ČKA – Česká konsolidační agentura, oficiálně instituce k zajišťování hospodářských záměrů vlády, neoficiálně zvaná žumpa, po které zůstalo rekordní manko 235 mld. Kč). Proč během prvního desetiletí samostatného českého státu zkrachovalo tolik bank? Něco bylo vytunelováno a něco šlo na vrub nezkušenosti managementu bank, dohledových orgánů (ČNB) a státu (špatně nastavená legislativa). Úplně tomu zabránit asi nešlo, neboť podobnými porodními bolestmi trpěla každá země při přechodu z různých forem diktatur a centrálně plánovaného hospodářství do demokracie a volného trhu. Jestli to šlo aspoň omezit je otázkou, po bitvě je každý generál. Rozumným přístupem je náklady za sanaci bankovního sektoru v této dekádě brát jako cenu za změnu režimu a hospodářství či jakýsi nákup zkušeností (byť velmi drahý).

I z důvodu této již provedené sanace je pro ČR extrémně nevýhodné přistupovat k jakýmkoliv fondům EU pro záchrany krachujících bank, neboť bychom zde byli čistými plátci.

1994

Banka Bohemia (krach první banky od ustanovení ČR, náhrady vyplatila pod tlakem okolností přímo státní kasa na pokyn vlády, která se bála ztráty důvěry v bankovní systém a značného dopadu na ekonomiku celé země)

1995

Česká banka (krach první banky od počátku existence FPV)
Kreditní a průmyslová bankakrach banky
AB Banka

1996

První slezská banka
Podnikatelská banka
Realitbanka
Velkomoravská banka
Kreditní banka Plzeň

1997

Bankovní dům Skala (později Baska)
Ekoagrobanka
Evrobanka

1998

COOP Banka
Agrobanka
Pragobanka

1999

Universal banka
Foresbank
Moravia banka

IPB - Investiční a poštovní banka (kvazi krach, aktiva přešla na ČSOB, pohledávky skončily v ČKA, FPV tedy náhrady neplatil)

2000

Banka Haná

2001-2002

Nic

2003

Union Banka (krach banky s největší výplatou náhrad – 12,5 mld. Kč/130 000 klientů Plzeňská banka (zatím poslední krach banky)

Zdroj: ZDE

TAJNÉ FINANCOVÁNÍ ODS

Vazby: ODS

Kolik: 170 mil. Kč

– Skandál vypukl poté, co ODS uvedla do výroční zprávy o hospodaření dva vymyšlené dárce Lájose Bácse a Radjiva M. Sinhu.

– Ve skutečnosti se za nimi skrýval bývalý tenista Milan Šrejber, který zprivatizoval Třinecké železárny a poslal ODS skoro osm miliónů.

– Za rozepsání Šrejbrova daru na Bácse a Sinhu a tím krácení daní byl později souzen místopředseda ODS Libor Novák, soud jej ale obžaloby zprostil.

"Vzhledem k tomu, že dary ODS přišly téměř ve stejné době a od jakého okruhu lidí, jsme názoru, že se zcela jednoznačně jedná o dar v souvislosti s privatizací Třineckých železáren", prohlásil soudce Hodoušek.

– Na výkonné radě ODS také zazněla informace, že strana má v zahraničí 170 miliónů. Byly na účtě, který policie vypátrala, ale Švýcaři odmítli odtajnit, kdo na něj posílal peníze.

Zdroj: ZDE

ČKA

Vazby: Celou dobu existence ČKA byl předsedou dozorčí rady ČKA Vlastimil Tlustý (ODS).

Škoda: 335-700 mld. Oficiální účet manko 235 mld. Kč.

V únoru 1991 byla založena jako federální Konsolidační banka proto, aby převzala problematické úvěry podniků pocházejících ze socialistického hospodářství.

S nimi nechtěly mít nově vznikající komerční banky co dočinění a tvrdě je úročily sazbami vysoko překračující dvacet procent. To bylo pro podniky procházející transformací a ztrácející tradiční odběratele likvidační.

Vláda se jim proto rozhodla pomoci a přibližně 110 miliard takových úvěrů převedla do Konsolidační banky, která je úročila 13 procenty a prodloužila jejich splatnost na osm let.

Původně k tomu mělo stačit deset pracovníků a jeden počítač.

Na sklonku devadesátých let se však začaly privatizovat do té doby státní banky, kterým vláda dala při prodeji garance za špatné úvěry. Noví vlastníci si tak mohli vybrat, kteří klienti se jim hodí a kteří už ne. Výsledem bylo, že do agentury (tehdy Konsolidační banky Praha) přitekly v letech 1999 až 2002 desítky miliard nechtěných úvěrů z Komerční banky a z České spořitelny.

Bezkonkurenčně největší ránou byl však pád IPB v roce 2000, kterou se státními zárukami převzala ČSOB a rázem se tak dostala mezi největší banky.

Existují odhady, že ČKA byla organizací, mající za cíl skrýt před veřejností obrovské ztráty, plynoucí z neuhrazení pohledávek za majetek státu, prodaný při kupónové privatizaci. Jednalo se údajně přibližně o 700 miliard Kč. Celou dobu existence ČKA byl předsedou dozorčí rady ČKA Vlastimil Tlustý (ODS).

Zdroj: ZDE a ZDE

Účet za privatizaci pro občany coby účastníky privatizace

Vazby: ODS architektura privatizace

Škody: 50 mld. Kč

Podle zjištění KPC byla v devadesátých letech o majetek připravena jedna třetina občanů, kteří se zúčastnili kupónové privatizace. Při tak zvaném tunelování (tedy transferu aktiv a zisků ve prospěch akcionářů držících ve společnosti kontrolu) přišli v účetním vyjádření o 49,7 miliardy korun, většinou ve chvíli, kdy se investiční privatizační fondy přeměnily na běžné akciovky. Hlavním důvodem byla pozdní regulace kapitálového trhu.

Zdroj: ZDE

Komerční banka

Vazby: ODS (amnestie Klaus, strůjce Salzmann)

Škoda: 8 mld. Kč

Zastavením trestního stíhání kvůli amnestii Václava Klause skončila. Obvodní soud pro Prahu 1 totiž v polovině ledna 2013 v neveřejném zasedání rozhodl o zastavení stíhání všech osmi bankéřů ve třináct let starém případu údajného osmimiliardového tunelu v Komerční bance.

Salzmann (ODS od r. 1991) V lednu 1990 přešel do Komerční banky, kde mezi lety 1992–1998 zastával funkci generálního ředitele, z postu odstoupil měsíc před platností zákona, který souběh funkcí senátora a šéfa banky zakazoval. Po jeho odchodu musel stát odkoupit 83 miliard špatných úvěrů. Na Salzmanna se obvinění nevztahovala, neboť se podstatných jednání neúčastnil.

Zdroje: ZDE a ZDE

Privatizace Telecomu

Vazby: ODS, ODA, KDU

Škody: Údajný sponzoring ODS ve výši 300 mil. Kč.

Úplatek dokonce začátkem roku 1998 potvrdil i bývalý místopředseda ODS Jan Ruml a Josef Zieleniec - oba ale také uvedli, že nemají žádný důkaz pro toto tvrzení. Nic se nevyšetřilo. V roce 2017 jeden z mimoritních akcionářů uvedl v rozhovoru: Už tenkrát jsem se dostal k informacím, že to bylo třikrát 90 miliónů. Pro ODS, ODA a KDU-ČSL, tehdy vládní strany. Údajně sem byly přepravovány v kufrech.

Celé vyšetřování úplatku se tím dostalo na slepou kolej, ačkoliv ještě médii proběhla zpráva o výpovědi zaměstnankyň Komerční banky. Podle této výpovědi totiž bylo na účet ODS v hotovosti uloženo přes 60 miliónů Kč najednou v době, kdy strana jiné výrazné příjmy nevykazovala.

Zdroj: ZDE

Harvardské fondy

Vazby: ODS (Čermák, Tříska, financování ODS, Novák)

Škoda: 11 mld. Kč

Díky masivní reklamě slibující do roka „jistotu desetinásobku“ (tj. desetinásobnou návratnost poplatku 1035 Kčs za kupónovou knížku s kolkem) získaly Koženým založené Harvardské investiční fondy přes milión kupónových knížek. V lednu 1998 Kožený koupil Harvardský průmyslový holding ve veřejné obchodní soutěži. Zaplatil za něj dvěma směnkami se splatností na konci roku 1999 ve výši 10,559 miliardy korun. Kožený je v Česku stíhán kvůli operacím z let 1995 až 1997, při nichž spolu se svým nejbližším spolupracovníkem Borisem Vostrým připravil o majetek akcionáře Harvardského průmyslového holdingu. V červenci 2007 odmítl ministr vnitra Ivan Langer žádost bývalého policejního vyšetřovatele Václava Lásky o zbavení mlčenlivosti, aby mohl v USA vypovídat v kauze Viktora Koženého. Poškozeno bylo více než 1 milión občanů České republiky.

Týdeník Respekt v únoru 2009 zveřejnil dopis z 24. října 1997, kterým tehdejší šéf poradců českého premiéra Václava Klause Jiří Weigl doporučil Viktora Koženého ázerbájdžánskému prezidentu Hejdaru Alijevovi jako průkopníka privatizačních procesů, jehož zkušenost může být užitečná i pro privatizační projekty v Ázerbájdžánu.

Topolánek a jeho aféry

Toskánská aféra - Monte Argentario - Martin Roman, Mirek Topolánek, lobbista Marek Dalík, Aleš Řebíček (ODS), bývalý náměstek ministra dopravy Jiří Hodač (ODS), šéf Spolchemie a generální ředitel Setuzy Martin Procházka, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a další. Ve stejnou dobu zde byl také plzeňský „kmotr“ ODS Roman Jurečko.

Topolánek a jeho ministr Řebíček (Viamont a státní zakázky), Navíc firmy, které sponzorovaly ODS, dostaly řadu zakázek od organizací, patřících pod Řebíčkův úřad.

Topolánek a jeho ministr Langer – Íčko (kšefty pro Cevro, Krakatice, Setuza, vazby s organizovaným zločinem, kauza praní policejních uniforem)

Topolánek a jeho Marek Dalík – ve vězení, úplatky, kauza Kořistka, Pandury

Topolánek a jeho nemovitosti (luxusní byt v Dejvicích, luxusní byt na Praze 1, a chata za 17,5 mil. Kč)

Topolánek a dluh VAE (dluh za který ručil Topolánek, projekt zkrachoval,dluh odkoupil El Todo, Topolánek nemusel tedy platit)

Topolánek a přeběhlíci (Melčák, Pohanka – opoziční politici umožnili vznik vlády. Za co? )

Topolánek a radar v Brdech - podepsal smlouvy proti vůli 70 % občanů

Topolánkova vláda a letadla CASA - Rozhodnutí o nákupu den před demisí

Topolánek a hazardní lobby – umožnil neskutečné rozšíření hracích automatů po ČR – jen v Praze víc než v Německu a Francii dohromady). Slíbil, ale neudělal zákon o hazardu.

Topolánek a jeho boj proti protikorupčním opatřením (zbrojil proti protikorupčnímu balíku ministra Peciny)

Topolánek a justiční mafie – Vesecká, kauza Wolf – zasahování Topolánka a Dalíka do živých kauz a snaha ovlivňovat média, kauza Čunek.

Topolánek a projekty zdravotnictví - čtyři dny před svým rozpuštěním učinil kabinet velmi kontroverzní rozhodnutí, kdy poslal do zdravotnictví 1,5 miliardy korun na různé problematické projekty.

Amnestie Václava Klause

Vazby: ODS, tradiční strany

Škody: 18,6 mld. Kč

Podle informací, které od krajských a vrchních soudů, jakož i státních zastupitelství získal Nadační fond proti korupci osoby, jejichž stíhání bylo na základě této amnestie zastaveno, měly způsobit celkovou škodu ve výši nejméně 18,6 miliard korun. K další škodě ve výši nejméně 3,4 miliardy korun již nedošlo. Osoby, kterých se amnestie týkala, měly poškodit přes 90 000 fyzických a stovky právnických osob. Nadační fond proti korupci zároveň zveřejnil podrobnější informace o těchto případech na svých stránkách.

Podle médií bylo zastaveno trestní stíhání například těchto osob:

  • manažeři obžalovaní kvůli krachu Union banky
  • František Chvalovský (Spolu s dalšími čtyřmi lidmi údajně způsobil Komerční bance škodu 1,5 miliardy korun. Za stomilionové úvěrové podvody sice dostal desetiletý trest, ale vrchní soud ho zrušil.
  • tři představitelé vytunelované společnosti H-Systém
  • obžalování v souvislosti s krachem investičních fondů Trend a Mercia (Z těchto fondů zmizelo v 90. letech 1,4 miliardy korun)
  • Kaplanová a spol. (Bývalá zaměstnankyně Komerční banky zodpovídající za úvěry pro Chvalovského)
  • Bena, Tukový průmysl a Čepro (Značný daňový únik za 2,8 miliardy Kč)
  • Konečný, Rédl (lidé spojení s kauzami Radovana Krejčíře)
  • Karel Takáč a Oldřich Bakus, manažeři obchodníka s cennými papíry KTP Quantum, který vylákal 1,3 miliardy korun od 10 tisíc poškozených klientů
  • Tejkal a Private Investors (Další zkrachovalý obchodník s cennými papíry
  • manažeři zkrachovalé Moravia banky
  • První družstevní záložna (Kauza zkrachovalé družstevní záložny, tisíce poškozených)
  • Petr Bezruč a Českomoravská družstevní záložna (Další zkrachovalá družstevní záložna)
  • Hámid bin Abdal Sání, člen katarské vládnoucí rodiny, obžalovaný z pohlavního zneužívání.

Finanční rozsah kriminality, které se amnestie týkala a počet poškozených jejími pachateli

Podle informací, které od krajských a vrchních soudů, jakož i státních zastupitelství získal Nadační fond proti korupci osoby, jejichž stíhání bylo na základě této amnestie zastaveno, měly způsobit celkovou škodu ve výši nejméně 18,6 miliard korun. K další škodě ve výši nejméně 3,4 miliardy korun již nedošlo. Osoby, kterých se amnestie týkala, měly poškodit přes 90 000 fyzických a stovky právnických osob. Nadační fond proti korupci zároveň zveřejnil podrobnější informace o těchto případech na svých stránkách.

Zdroj: ZDE a ZDE

OPENCARD

Vazby: ODS, Pavel Bém a Roman Janoušek

Škody: 1 mld. Kč?

Náklady na projekt mnohonásobně vyšší, než předpoklad.

Zdroj: ZDE

DPP a Rittig

Vazby: ODS

Škody: 457,5 mil. Kč

Z dopravního podniku zmizelo půl miliardy, soud zprostil Rittiga obžaloby 2019 nepravomocně.

Kauza DPP má dvě hlavní větve. První se týká smluv, které podnik uzavřel v roce 2008 kvůli zajištění prodeje jízdenek, tisku jízdenek a vzniku elektronické jízdenky. Druhá popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů. Dopravní podnik v případu figuruje jako poškozený, podle obžaloby přišel nejméně o 457,5 miliónu korun.

Původně čelili obvinění i bývalý pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS) a šéf firmy Crowsnest Antonín Vilímec, ani jeden z nich se ale soudu nedožil.

Zdroj: ZDE

Prodej akcií VNG

Vazby: ODS, Novák

Úplatek 40 mil. Kč

Odsouzený Alexandr Novák byl považován za jednoho z nejvlivnějších členů severočeské ODS. V letech 1998 až 2002 byl starostou Chomutova, mezi roky 2000 a 2006 seděl za Chomutovsko v Senátu a byl i ve výkonné radě ODS.

Novák coby tehdejší starosta Chomutova vyjednal v květnu 1999 prodej městských akcií německé firmě VNG. Obchod zprostředkoval německý podnikatel Peter Schmel, se kterým se znal Novák z dob emigrace. Jako odměnu dostal Schmel od VNG štědrou provizi ve výši zhruba 40 miliónů korun, kterou 27. srpna celou odeslal na účet kyperské firmy Intercontraktor (aniž by ji v Německu nechal zdanit).

IZIP

Vazby: ODS, Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký

Škoda: 2 mld. Kč

Nefunkční projekt elektronické zdravotní knížky. VZP vydala firmě IZIP za poskytované služby zhruba dvě miliardy korun za 12 let.

Zdroj: ZDE

Kauza ROP Jihozápad

Vazby: ODS, ČSSD

Škody: 300 mil. Kč

Machinace při rozdělování evropských dotací.

Kauza ROP Severozápad

Vazby: ČSSD, ODS

Škody: 13,9 mld. Kč

Machinace s evropskými dotacemi.

Zdroj: ZDE

Kauza Drobil a stavba čistírny odpadních vod v Praze

Vazby: ODS, Drobil, Langer

Škody: potenciálně 3 mld. Kč, nerealizováno

Podle senátora Michálka ze zakázky údajně předražené o tři miliardy mělo jít 500 miliónů korun na financování ODS.

Když byl Drobil seznámen redaktory MF DNES s Knetigovými citáty z Michálkových nahrávek, prohlásil: „Pokud se Knetig zbláznil, hrál si na nějakého Jamese Bonda a vykládal takové věci, tak já absolutně nemůžu nést odpovědnost.“ Michálek pak v pořadu ČT Události, komentáře uvedl, že Knetig na schůzkách vznášel požadavky na umístění finančních prostředků v určitých bankách a že uvedl Ivana Langera jako toho, kdo organizuje mimorozpočtové financování ODS. Dále Michálek v tomto pořadu řekl, že rozhovory začal nahrávat poté, co od svého náměstka Fibingra dostal informaci o dohodě mezi ministrem Drobilem a pražskou částí ODS týkající se zakázky čističky odpadních vod v Praze, která byla údajně nadhodnocena o 3 miliardy Kč, z čehož řádově 500 miliónů Kč mělo být rozděleno mezi dvě části ODS. Fibinger v pořadu poskytnutí této informace popřel.

Dne 15. prosince 2010 zveřejnil iDNES.cz i třicetisedmiminutový audio záznam pořízený reportéry ze schůzky Michálka s Drobilem, která se uskutečnila v Poslanecké sněmovně 9. prosince 2010. Mimo jiné Drobil tehdy Michálkovi řekl, že je pro něj nepřijatelné, pokud Michálek s Fibingrem nebudou spolupracovat, neboť Fibingra nominovala mocná politická struktura uvnitř ODS a na Michálkovu obavu, že Knetig a Fibinger se pohybují za nějakými mantinely, odvětil, že si neumí představit, aby ho Knetig nutil k věcem, které by zaváněly trestním stíháním. Pavel Drobil dále v uvedeném odposlechu Michálkovi mimo jiné řekl: "Moje dobrá rada je: Přineste mi to, zničte to a odpřisáhněte mi, že neexistuje nic jiného." Michálkovi navrhl, že ten by pak v takovém případě mohl dělat na ministerstvu náměstka.

Kauza ProMoPro

Vazby: ODS, Vondra

Škody: 848 mil. Kč

Společnost ProMoPro zajišťovala během českého předsednictví Evropské unie v roce 2009 dodávky audiovizuální techniky na konference v Praze a regionech. Zakázku na pronájem a obsluhu techniky, která podle médií původně neměla překročit 85 miliónů korun, získala bez výběrového řízení.

Obchod s dluhopisy ministra Kocourka

Vazby: ODS

Škody: Kde vzala Kocourkova matka 16 mil Kč?

Společnost Key Investments zobchodovala v roce 2008 matce ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) 16 miliónů korun. Kde peníze tehdy šedesátiletá důchodkyně na cenné papíry vzala, odmítají ministr i Jindřiška Kocourková vysvětlit. Blíže ZDE.

Kmotři ODS

Zdroj: ZDE

H-Systém

Vazby: ODS, ČSSD

Odhadovaná škoda: 2 mld.

byl v letech 1993–1997 stavební projekt společnosti H-SYSTEM a.s., jenž zkrachoval. Sliboval výstavbu levných bytů a rodinných domů v obcích Horoměřice, Statenice, Lichoceves a Velké Přílepy severozápadně od Prahy. První zákazníci (asi 30) skutečně levné bydlení získali, většina (asi 1000) však ne. Společnost v roce 1997 kvůli špatnému finančnímu vedení zkolabovala a o rok později padla do konkursu. Konkursní podstatu tvořily zejména stavební pozemky o výměře větší než 1 milion m² a nedostavěné domy. Do konkursu bylo přihlášeno přes 500 pohledávek v celkové výši přesahující 2 mld. Kč.

Vedení společnosti v čele s Petrem Smetkou mělo blízké vztahy s politiky z ODS (zejm.

Ivanem Kočárníkem) a ČSSD (zejm. Miroslavem Šloufem).

Zdroj: ZDE

Union Banka

Vazby: (amnestie Klaus)

Odhadovaná škoda: 9 mld. Kč

Ostravský finanční ústav zbankrotoval koncem května 2003 a uvízly v něm vklady 130 000 klientů. K soudu přihlásilo 75 000 věřitelů pohledávky za 17,2 miliardy korun. V ostravské bance ale zbyl majetek jen za osm miliard korun. Zmizelo devět miliard. Kauza vytunelované Union banky definitivně skončila kvůli amnestii (Klaus)

Zdroj: ZDE

Fondy ČNIS

Vazby: ODS

Odhadovaná škoda: 1,7 mld. Kč

Litoměřická společnost ČNIS nalákala počátkem devadesátých let pod příslibem vysokého zhodnocení zhruba padesát tisíc lidí. ČNIS tak shromáždila ve dvou spravovaných fondech - Český národně investiční obchodně podnikatelský fond (ČNIOPF) a Český národní investiční majetkový fond (ČNIMF) - kolem 1,7 miliardy majetku. Ten se však začal záhy ztrácet a jeho akcionáři proto podali různé žaloby. Vazby na Gandaloviče a Řebíčka (ODS)

Zdroj: ZDE

AGB IF II

Vazby: ODS, ČSSD, KDU, ODA

Odhadovaná škoda: 2 mld. Kč

Do nucené správy se dostal investiční fond AGB IF II a s ním tehdejších asi 60 tisíc akcionářů nevýhodnými a drahým nákupy akcií Kreditní banky a Agrobanky.

Zdroj: ZDE

Motoinvest a Agrobanka

Vazby: ODS, ČSSD, KDU-ČSL

Škoda: 50 mld. Kč

Motoinvest získal v prosinci 1995 z Agrobanky bezúročně 900 milionů na nákup Plzeňské banky. Téměř stejnou sumu utratila Agrobanka za bezcenné akcie a podílové listy fondů AGB 2 a Credit. V létě 1996 pro změnu Agrobanka prodělala 265 milionů korun při nákupu akcií textilní firmy Texlen a za úvěr 370 milionů pro investiční společnosti 2. CS Holding a YSE 2 (obě ovládané skupinou Motoinvest) si banka nechala zaplatit neprodejnými cennými papíry. Audit firmy Price Waterhouse vyčíslil ztráty Agrobanky pod vedením společnosti Motoinvest na devět miliard korun, přičemž celkové náklady a sanace za vyřešení krize spojené s Agrobankou jsou odhadovány na 50 miliard korun.

Tykač. V roce 1995 se postaral o úvěr ve výši 15 milionů korun pro KDU-ČSL. V roce 1998 financoval naproti tomu sociální demokraty poskytnutím půjčky ve výši 19 milionů korun. odhalení černých kont tehdejších vládních stran ODS a ODA.

I v kauze okolo Agrobanky a Kreditní banky vzniklo podezření, že lidé z Motoinvestu využívali hojně svých kontaktů s předními politiky ODS, ČSSD a KDU-ČSL k ovlivnění vyšetřování.

Zdroj: ZDE

Investiční a poštovní banka (IPB)

Vazby: ČSSD, ODS (postupně se o vliv dělily, za ODS Ježek, Čermák, Procházka, později

Tlustý. ČSSD Mertlík; ČNB Tošovský)

Škody: 68 mld. Kč

IPB byla po roce 1989 jednou z největších bank v České republice. Její pád v roce 2000 byl největším bankrotem v historii České republiky. Krach banky by podle studií ČNB znamenal ohrožení stability finančního sektoru a pokles růstu hrubého domácího produktu v ČR o 2-4 %. ČSOB za IPB zaplatila 1 Kč za záruky státu (do výše 180 mld. Kč), akcionářům cenu dle znaleckého posudku a získala tím velice výhodně jednoho ze svých největších konkurentů.

Celkové ztráty způsobené pádem banky byly oceněny na 67,8 miliard Kč. Hlavní linka na ODS, propojení se nevyhnula ani ČSSD, vliv si rozdělili v rámci přípravy na opoziční smlouvu. Již jen proto, že Milošem Zemanem dlouhodobě připravovaný místopředseda předsedy vlády pro hospodářskou politiku Jan Klacek se stal v březnu 1998 generálním ředitelem IPB. Členem ČSSD byl i předchozí generální ředitel IPB Jiří Tesař. IPB byla nejen největším věřitelem jak sociální demokracie, tak i Občanské demokratické strany, ale tyto politické subjekty měly své zastoupení i v čele banky.

Za základní selhání lze považovat ztrátu státní kontroly na IPB za vlády Václav Klause koncem roku 1993. Už v roce 2000 zveřejnila vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny parlamentu závěrečnou zprávu k případu IPB. „V závěrečné zprávě bylo jednoznačně prokázáno, že scénář převzetí IPB Československou obchodní bankou byl připraven v soukromém sektoru a předložen 31.5.2000 na schůzce v Paříži ředitelem ČSOB Pavlem Kavánkem ministru financí Pavlu Mertlíkovi a guvernéru ČNB Josefu Tošovskému“, uvádí Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí.

Zdroj: ZDE

C.S. Fondy

Vazby: ODS (Tříska a jeho rodina), ČSSD, KDU-ČSL, ODA

Škoda: 1,5 mld. Kč

Investiční společnost CS Fondy, která v 90. letech spravovala tři podílové fondy, ovládala skupina známá jako Motoinvest, jejímž spoluzakladatelem byl například Pavel Tykač či Jan Dienstl. Finančníci z Motoinvestu se poté, co stát v roce 1996 uvalil nucenou správu na Agrobanku, v jejímž čele stáli, rozhodli CS Fondů stejně jako jiných aktiv v České republice zbavit.

V únoru 1997 Motoinvest prodal CS Fondy jedné kyperské společnosti. Po několika dalších změnách vlastníků skončily fondy i s hotovostí 1,23 miliardy korun v rukou ruské společnosti Kos-Mos. Její zástupci dosadili do čela CS Fondů takzvaného bílého koně Václava Franta, dvacetiletého nezaměstnaného mladíka se základním vzděláním.

Franta okamžitě převedl 1,23 miliardy z účtů CS Fondů na konto makléřské společnosti Umana v Plzeňské bance. Odtud putovaly peníze se zastávkou u firmy Swirglen na účty v zahraničí. Uvádí se, že k 12. březnu zmizely z republiky všechny prostředky. Jako protihodnotu se CS Fondy staly majitelem téměř bezcenných akcií podniku Drůbež Příšovice.

Zmizelo 1,23 miliardy korun z takzvaných CS Fondů na konta v zahraničí. Architekty jednoho ze symbolů tunelování v porevolučním Česku se však nikdy nepodařilo najít a usvědčit.

Key Investments

Vazby: ODS, ČSSD ad.

Škoda: 1 mld. Kč

Několik měst, desítky firem a občanů přišlo o takřka miliardu korun, které svěřili ke zhodnocení společnosti Key Investments.

Zdroje: ZDE

Kauza České pivo

Vazby: ČSSD, ODS, KDU-ČSL

Škoda: 24 mld. Kč

Nejznámější kriminální případ kolem IPB, kauza České pivo, se týká transakcí s akciemi Plzeňského Prazdroje. V kauze jde o to, že si Nomura podle podezření policie nákupem akcií Plzeňského Prazdroje pojistila do budoucna svou investici do nákupu akcií IPB.

Přitom se nákupy akcií IPB a akcií Prazdroje (takzvaný projekt České pivo) uskutečnily souběžně a byly vzájemně podmíněny. Skupina Nomura podle podezření policie získala neoprávněný majetkový prospěch přes sedm miliard korun.

Japonská banka Nomura vlastnila před krachem IPB 46 procent jejích akcií.

Jako pojistka této investice vznikla po dohodě Nomury a IPB společnost České pivo, která zakoupila akcie českých pivovarů Plzeňský Prazdroj, Radegast a Velkopopovický Kozel. Na nákup akcií tehdy půjčila IPB zhruba sedm miliard korun a Nomuře byly vystaveny směnky.

Za ty pak Nomura později zaplatila už bezcennými akciemi IPB a České pivo následně japonská banka prodala za 24 miliard korun jihoafrické společnosti South African Breweries.

Zdroj: ZDE

Toskánská aféra

Vazby: ODS, kmotři ODS, ČSSD

Koncem července 2009 deník MF DNES zveřejnil reportáž o neformálním setkání vrcholových politiků s vlivnými lobbisty a podnikateli v toskánském letovisku Monte Argentario. Podle později zveřejněných fotografií trávili v malém přístavu Porto Santo Stefano dovolenou dvě skupiny politiků Občanské demokratické strany, ČSSD a podnikatelů. S generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Martinem Romanem se zde setkali bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek, lobbista Marek Dalík, bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), bývalý náměstek ministra dopravy Jiří Hodač (ODS), šéf Spolchemie a generální ředitel Setuzy Martin Procházka, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a další. Ve stejnou dobu zde byl také plzeňský „kmotr“ ODS Roman Jurečko, správce systému exekucí Petr Šikoš nebo stínový ministr průmyslu a místopředseda ČSSD Milan Urban, který přijel na pozvání Vladimíra Johanese, lobbisty pracujícího pro ČEZ. Na fotografiích, které poskytl novinářům bývalý ředitel tajné služby Karel Randák, jsou obě skupiny zachyceny nezávisle na sobě v přístavu a na lodích, kotvících vedle sebe v přístavu městečka.

Další aféra se sponzoringem ODS 2012 - 2013

Jedni z největších sponzorů Občanské demokratické strany posledních let, brněnské firmy D-Pharm a Lékárna u Rubínu, krachují. V letech 2012 a 2013 straně darovaly 12,75 miliónu korun, jak ale zjistil Radiožurnál, už tehdy neměly peníze.

Restituce

Vazby: ODS, TOP 09, Lidem

Škody: 53,8 miliard.

Tabulka porovnání tržních cen a cen daných zákonem. Rozdíl 53,8 mld.

Zdroje: Průměrné tržní ceny dle daňových přiznání ČSÚ, zákon o restitucích

Blíže ZDE


2020 02 06 02Solární baroni

Vazby: ODS

Škoda: 1 bilión Kč

ODS hlasovala proti zákonu, ale její představitelé se na businessu podíleli. Rozsudky nejsou pravomocné.

AMUN.RE – podle médií firma, označovaná za jednoho z největších „solárních baronů“, mohla mít spojení s vlivným podnikatelem, který má mít kontakty především na pražskou ODS.

ZDE
ZDE

Marek Šnajdr (*1975)

V letech 2006 až 2010 byl prvním náměstkem hned tří ministrů zdravotnictví za ODS, Tomáše Julínka, Daniely Filipiové a Dany Juráskové. Byl rovněž členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), a dokonce i jejím předsedou. Tím fakticky obsadil obě hlavní kontrolní křesla státního zdravotnictví.

Byla to až Evropská komise, kdo poodkryl veřejně jeho roli. Ve zprávě o korupci ve zdravotnictví z října 2013 se uvádí, že se v Česku mluví o Šnajdrovi jako o kardinálu Richelieuovi českého zdravotnictví. Tedy jako o šedé eminenci, která v pozadí tahá za nitky.

Po volbách v roce 2010 Šnajdr na ministerstvu skončil, třebaže jeho vliv nezmizel. Jak na něj vzpomíná muž, který po éře ODS zdědil ministerstvo zdravotnictví? „Má to dvě roviny. Zdaleka nejhorší byl zdravotnický systém. Byl v sociálním rozvratu, jak ostatně demonstrovala akce Děkujeme, odcházíme (při které v březnu 2011 tisíce lékařů hrozily odchodem – pozn. red.), která se opravdu realizovala“, řekl LN Leoš Heger, ministr zdravotnictví za TOP 09 z let 2010 až 2013. Druhé velké dědictví, s nímž se musel vyrovnat, bylo podle Hegera využití peněz, výběrová řízení a „levoty všeho druhu“.

Osobně je přesvědčen, že Šnajdr měl v českém zdravotnictví mimořádně silné postavení. „Byl zručný a penetrantní člověk. Jeho vztahy a vhled do přímo řízených i dalších nemocnic byly na vysoké úrovni. Musím uznat, že se ve zdravotnictví pohyboval chytře. Peníze, o kterých se tvrdilo, že je z toho vydělal, se v mé době jednoznačně neprokázaly“, dodal exministr.

Šnajdr v ODS

Do ODS Šnajdr vstoupil už v roce 1993, ve svých 18 letech. Už od počátku kombinoval politiku s podnikáním. Ve 21 letech stanul v čele firmy HP Construct jako její ředitel. Členem představenstva v ní byl Petr Hapala, tehdy člen výkonné rady ODS, který po aféře s fiktivními sponzory strany v roce 1997 odstoupil. Později působil Hapala jako ředitel Zdravotního ústavu v Ostravě (kauza PrimeCell), odvolal ho až Vojtěch v roce 2018. Po dvou letech společnost HP Construct zkrachovala a nechala po sobě dluh 67 miliónů korun. Přesto, že předtím dostávala lukrativní zakázky především z obecních peněz, od starostů z ODS. Marek Šnajdr byl v kauze HP Construct obžalován, ale soud ho obžaloby zprostil.

Zpráva Komise navíc podrobně popisuje příběh privatizace středočeských nemocnic, do něhož Šnajdr také zasáhl. Nemocnice nejprve dostaly tučné dotace od státu a později je kraj v čele s hejtmanem Petrem Bendlem (i jeho zpráva jmenovitě zmiňuje) lacino prodal v privatizaci.

Zřejmě nejzajímavější událost se ale odehrála na posledním zasedání vlády Mirka Topolánka (ODS) v květnu 2009. Kabinet jen čtyři dny před svým rozpuštěním učinil velmi kontroverzní rozhodnutí, kdy poslal do zdravotnictví 1,5 miliardy korun na různé problematické projekty. Ty zahrnovaly proslulý nákup gama nože pro Nemocnici Na Homolce za 152 miliónů korun, cyberknife pro ostravskou nemocnici za 200 miliónů nebo nákup akcií ve společnostech zabývajících se kmenovými buňkami, které byly založeny jen pár týdnů předtím. Tyto společnosti získaly na dotacích skoro miliardu korun.

O vliv Šnajdr nepřišel ani po odchodu z ministerstva. Nepřímo to bylo možné odpozorovat podle toho, kdo z ředitelů státních nemocnic a dalších vlivných hráčů ve zdravotnictví používal kryptovací telefon. Měla ho pochopitelně i šéfka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská. Mezi Šnajdrovy blízké spolupracovníky se řadí i současný šéf VZP Zdeněk Kabátek či bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

Šnajdr sice pochází ze severu Moravy, ale politické útočiště nalezl ve středních Čechách. V nich měl významné slovo i tehdejší šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř. „S Tluchořem byli hodně na krátko. Jinak Šnajdr patřil k takovým korunním princům a „dvojkám“ strany v úřadech, jako náměstek Martin Barták na obraně, Klausův mluvčí Radim Ochvat na Hradě nebo Marek Dalík u Topolánka“, řekl LN zdroj z ODS.

S Tluchořem a dalším poslancem „modrých“ Ivanem Fuksou patřil do skupinky rebelů, kteří za vlády Petra Nečase nechtěli podpořit daňový balíček. V roce 2012 všichni tři raději složili mandáty. Šnajdr se pak ocitl ve funkci předsedy dozorčí rady Čepra. To ho přivedlo i do hledáčku policie v kauze premiérovy milenky Jany Nagyové. Dle žalobců Nečas, jeho žena Jana (dříve Nagyová) a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček v roce 2012 přislíbili Šnajdrovi, Tluchořovi a Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Trojice exposlanců v létě 2013 skončila ve vazbě. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že je v této věci kvůli poslanecké indemnitě nelze stíhat. Za to je stát musel odškodnit.

Aktuálně

Detektivové ho obvinili z přijetí úplatku 50 tisíc korun v rámci veřejné zakázky Nemocnice Na Bulovce týkající se obnovy takzvaných lineárních urychlovačů, které slouží k ozařování zhoubných nádorů. Spolu se Šnajdrem kriminalisté stíhají i bývalé vedení nemocnice a jednatele dodavatelských firem.

Policii usnadnilo práci, že někteří aktéři byli velmi neopatrní. K jedné z minel, které by mohly sloužit jako příručka, jak nepoužívat šifrovací přístroje, došlo v létě roku 2017.

V rámci inkriminovaného tendru na urychlovače mělo dojít ke sporu mezi Šnajdrem a tehdejší šéfkou Bulovky Andreou Vrbovskou, již policie rovněž stíhá. Hádku vyšetřovatelům popsal podnikatel a lobbista Tomáš Horáček, který je v kauze také obviněný, ale s policií spolupracuje, aby měl nižší trest.

„Někdy v létě 2017 se Šnajdr pohádal kvůli zakázce s dr. Vrbovskou. Tuto informaci mám od něj (Šnajdra), a to z toho důvodu, že si údajně Vrbovská spletla v opilosti kryptovací telefon s normálním a urgovala ho o úplatu za toto plnění“, popsal Horáček letos v lednu při výslechu. Policie vyšetřuje hned několik veřejných zakázek v pražských špitálech najednou.

Nemocnice sv. Alžběty

V dubnu 2019 vyšly v Právu informace, které dokládají, že v pokusu o koupi nemocnice se angažoval Marek Šnajdr.

Celý proces plánovaného odkupu řídili a účastnili se jej na něj napojení lidé, sám Šnajdr nikde oficiálně nevystupoval ani nefiguroval.

Jak redaktoři Práva zjistili, Šnajdr investoval polovinu z celkové částky na odkup zdravotnického zařízení, tedy 14,5 miliónu korun. Ty Horáček spolu se svým polovičním dílem (celkem tedy 29 miliónů) složil do notářské úschovy jako doklad o schopnosti za nemocnici zaplatit.

Potom, co Horáčka policisté v červnu minulého roku poslali kvůli údajné korupci v pražských nemocnicích do vazby, jejich společný byznys padl. Od té doby se bývalí parťáci soudí o milióny.

Horáčkova firma – Šnajdrův právník

Firma Nemocnice sv. Alžběty, která ústav provozovala, skončila po smrti předchozího vlastníka Jana Zívala kvůli dluhům v insolvenci. Z insolvenčního rejstříku lze vyčíst, že oficiálně Horáčkova společnost Svět zdraví projevila o nemocnici zájem v červnu roku 2017.

Věřitelům zadlužené nemocnice firma nabídla částku 29 milionů. V začátku insolvenčního procesu, v roce 2016, se věřitelé přihlásili s pohledávkami ve výši 75 miliónů.

Svět zdraví touto nabídkou přebil návrh dalších zájemců, společností Medireco a Laiten Group, které dohromady za odkup nemocnice nabídly zhruba dvacet miliónů.

Od začátku Horáčkovu společnost zastupoval ostravský advokát Petr Svatoš. Jde zároveň o člověka, který je úzkým spolupracovníkem Šnajdra. V minulosti s ním například působil ve Šnajdrově společnosti Beskydy Investment Group, která se podle údajů v obchodním rejstříku měla zaměřovat na správu a prodej nemovitostí. Dnes je firma v likvidaci, našel jsem, že Petr Svatoš podepisoval zakládací listiny jako Šnajdrův advokát.

Sám Šnajdr má trvalé bydliště na obecním úřadě v Mělníku a téměř všechny jeho nemovitosti jsou od října minulého roku v exekuci.

Sporná směnka

Jenže krátce poté, co nemocnice spadla do insolvence, se s pohledávkou ve výši 137 miliónů přihlásila kyperská společnost CEE Commerz Limited. Na ni převedl směnku v této výši vystavenou údajně Zívalem brněnský podnikatel Miroslav Lekeš.

Jak lze dohledat v zahraničních zdrojích, beneficientem, tedy konečným uživatelem výhod zmíněné kyperské společnosti, která směnku převzala, je opět Lekeš, což je mimo jiné další

Šnajdrův známý.

Kyperskou společnost, která peníze dodnes vymáhá, nezastupuje nikdo jiný než právník Horáčkova Světa zdraví a Šnajdrův advokát Svatoš. I když insolvenční správce směnku odmítl uznat, společnost se o ni dodnes soudí.

Síť známých ředitelů

Aby na věřitele Svět zdraví ještě víc zapůsobil, sehnal si „memorandum“ tří ředitelů významných pražských nemocnic zaručující budoucí spolupráci s plánovanou nemocnicí.

Za Horáčkovu-Šnajdrovu nemocnici se v první řadě zaručovala exředitelka Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Dana Jurásková. Ta se dle očitých svědků účastnila i osobních jednání na straně Světa zdraví.

Jurásková byla rovněž ministryní zdravotnictví ve Fischerově úřednické vládě v letech 2009 a 2010.

Jejím prvním náměstkem byl Šnajdr. Celé její ministrovaní se hovořilo o tom, že resort ve skutečnosti řídí právě Šnajdr, nikoli Jurásková.

Další dobrozdání přišlo z Nemocnice Na Bulovce – od nyní bývalé ředitelky Andrey Vrbovské, která je v kauze nemocniční korupce stíhaná spolu s Horáčkem.

Třetím, kdo se za Horáčka přimlouval, byl tehdejší ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Robert Grill. Ten byl resortem zdravotnictví kritizován za to, že zadává zakázky bez soutěže.

Minulý rok v dubnu od něj významný kontrakt „z ruky“ získala například firma ViaPharma Hospital, kterou ovládá zmiňovaný podnikatel a známý Šnajdra Lekeš.

Robert Grill skončil v pozici ředitele až v květnu 2019, údajně na vlastní žádost kvůli blížícímu se důchodovému věku, jak informovalo ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě.

Obchod byl na spadnutí a koncem roku 2017 Svět zdraví uložil požadovanou částku, tedy 29 miliónů do notářské úschovy. Dvanáct miliónů z celkové částky pocházelo přímo od Šnajdra, 2,5 miliónu od jeho společnosti Beskydy Investment Group.

Vypadalo to, že Šnajdr s Horáčkem nemocnici skutečně získají, jenže pak vstoupil do hry Konvent sester alžbětinek v Praze, který vlastní budovu nemocnice a se Světem zdraví spolupracovat za žádnou cenu nechtěl. Sestry nakonec nabídku Světa zdraví převýšily a rozhodly se nemocnici provozovat samy.

Když nadějný plán obou partnerů padl, začal mezi nimi spor o peníze. Horáček se Šnajdrem se dohodli, že spolu sepíšou smlouvu o 14,5 miliónu, které Šnajdr přes Svět zdraví do nemocnice investuje, oficiálně za něj ale bude vystupovat společnost CABD.

Tu vlastní Jan Morava, exposlanec za ODS, který na svůj post rezignoval v roce 2008 krátce poté, co na něj prasklo, že sháněl „kompro“ na další politiky. Moravova společnost teď Horáčkův Svět zdraví žaluje kvůli tomu, že Horáček údajně Šnajdrovi ze zástavy vrátil jen sedm milionů a zbytek si nechal.

Šnajdr a Dbalý Moo

Kvůli výbušné kauze kolem deníku se zapotil i Šnajdr. Bývalý náměstek ministra zdravotnictví a exposlanec ODS Marek Šnajdr se například podle zápisek Dbalého s Rittigem scházel opakovaně. Když se ho na to při výslechu zeptala soudkyně Sylvie Slepičková, přiznal, že byl i na schůzkách v hotelu Ventana, kam Rittig svolával schůzky.

„Jednou nebo dvakrát, bylo to v takovém větším sále, bylo tam asi osm lidí. Diskuse se týkaly kongresu ODS. Myslím si, že účasten schůzky (Rittig) byl“, připustil Šnajdr. Odmítl ale, že by řešil Nemocnici Na Homolce či se setkal s úplatky.

Křeslo se kvůli korupčnímu případu kývalo pod ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny a tehdejším mocným úředníkem ministerstva zdravotnictví Zdeňkem Kabátkem. Ten se stejně jako Šnajdr, alespoň podle Dbalého poznámek, scházel s Rittigem a angažoval se v zakázkách Nemocnice Na Homolce.

Zdroje: ZDE, ZDE a ZDE